10/23/2016

If at first you don't succeed, fix your lipstick and try again.

"Klíče, blok 05, číslo pokoje je 321."
"A jaké je to patro?" zeptala jsem se inteligentně.
Jako odpověď se mi dostalo pouze pohrdavého pohledu a třísknutí okýnkem.

Vydala jsem se tedy na dobrodružnou výpravu po tajných chodbách kolejí a snažila se odhalit tu zjevnou pravdu o umístění mého pokoje. Po vyjití několika schodů a dojití do třetího patra mi došlo, proč jsem dostala takovou reakci, jako jsem dostala.
Na první pohled vypadá všechno dobře. Koupelna naproti dveřím, kuchyňka trochu dál, ale na to se zvykne. Pokoj velký, s modrým nábytkem. Kdo by si přál víc.

Došla jsem si pro zbytek svých věcí a přemýšlela, jak tu velkou hromadu zavazadel odtáhnu až nahoru. (Během balení jsem neúspěšně žertovala, že mám tolik věcí, že se asi stěhuju, nikoho však můj vtip neoslovil, tak jako mě.) Naštěstí mě zachránil výtah, do kterého se moje věci vlezly. Teď už jsem se musela nacpat jen já.

Prvotní radost z blízké koupelny vystřídalo zděšení. Sprchy bez závěsů a na protější stěně obrovské zrcadlo. Naštěstí, jak se později ukázalo, tohle vůbec nebyla moje koupelna. Ty dámské se závěsy jsou totiž až ve druhém křídle. To proto, aby se nám dostalo dostatek tělesné výchovy. Asi. Aspoň, že mám ráno krásný výhled.

První hledání fakulty nemělo být těžké. Budova stojí hned u zastávky tramvaje. Ale to by nebyla Eliška, aby se neztratila. Zapojila jsem se do zajímavého rozhovoru, který samozřejmě začal mojí otázkou, kam mám jít. Slečna mi vylíčila svůj napínavý příběh o prvním dni ve škole a omylem mě poslala na Fakultu podnikatelskou, která stojí na opačné straně kopce než Fakulta chemická. Vrátný překypoval ochotou, když mi na otázku: "Kde je Fakulta chemická?" odpověděl: "No, tady ne."

Přípravné dny pro prváky byly úžasné. Obrovský počet lidí, kteří mají stejné zájmy. Aspoň jeden teda. A to chemii. Když jsem se na ně koukala, přemýšlela jsem, co tam já vlastně dělám. V rámci sbližování v malých skupinkách se většinou vždy začínalo otákou: Z čeho jste maturovali? Moje ekonomika a účetnictví se krásně vyjímaly mezi spoustou chemie, biologie a fyziky.

Nejvíce přínosná byla určitě prohlídka fakulty. Chodili jsme labyrintem a nechávali si ukazovat nejdůležitější místa. Na každém z nich byla otázka chemická a brněnská. Většinou jsem se nedostala k jejímu přečtení, což mi vůbec nevadilo, a nechávala se unášet tou velikostí budovy. Problém nastal ve chvíli, kdy nás náš průvodce z řad starších studentů zanechal uprostřed onoho labyrintu a sdělil nám další úkol. Najít cestu zpět k východu.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Používá technologii služby Blogger.
i am a survivor © , All Rights Reserved. BLOG DESIGN BY Sadaf F K.